Samotný název Rakovník je poprvé doložen roku 1252 jako sídlo soudu. V této době byl správním centrem oblasti hrad Křivoklát, Rakovník měl funkci tržního městečka, které tvořilo spolu s okolními vesnicemi manskou soustavu hradu. Na město poddané Křivoklátu byl Rakovník povýšen v roce 1286 králem Václavem II. Na konci 13. Století byla do města přenesena správa rakovnického kraje, která trvala až do roku 1787. Od roku 1471 měl Rakovník právo hrazených měst a mohl budovat městské opevnění. Král Vladislav II. Jagellonský udělil v roce 1482 městu znak a právo pečetit červeným voskem. Roku 1588 byl Rakovník Rudolfem II. Povýšen na město královské. ní keramická výroba. Později se ke keramickému přidává ve městě i průmysl chemický (výroba pracích a čistících prostředků) a strojírenský. V 19. Století se také rozvíjí společenský a kulturní život ve městě. Roku 1833 vznikla reálná škola, byl založen ochotnický soubor, knihovna a měšťanská beseda.
Už ve středověku byl Rakovník střediskem chmelařství, v roce 1460 byl založen pivovar, jehož pivo mělo velmi dobrou pověst i v zahraničí. Velký rozvoj průmyslu nastává v 19. Století, kdy vznikaly v okolí města malé doly na uhlí, na ně navázala těžba keramických jílů a současně s
Za více než 800 let vývoje města zde vzniklo množství památek, které jsou dnes vysoce ceněny.
Pamětihodnosti města Rakovník |
Husovo náměstí
tvoří střed historické části města. Rozlehlé, výrazně protáhlé náměstí, se zajímavými architektonickými stavbami, patří k pozoruhodným urbanistickým útvarům českých měst. Rozloha náměstí cca 400 x 50 m. U domů na celém náměstí se setkáme s významnou historickou architekturou. Domy na náměstí jsou vesměs barokní, mezi nimi vyniká komplex domů radnice na jižní straně náměstí. výrazná dominanta jižní strany Husova náměstí, pochází z let 1734 – 1738. Pro radnici je charakteristická hodinová věž, jejíž cibulová báň pochází z roku 1801. Složitý stavební vývoj radnice není dodnes zcela objasněn. Dnešní podoba radnice pochází z doby kolem poloviny 18. Století. V interiéru jsou pozoruhodné klenby v patře a nad schodištěm, které byly někdy v roce 1755 vyzdobeny malbami.oměji. Jedná se o stavbu pozdně gotickou, kamennou, skládající se ze tří lodí. Zařízení interiéru je velmi bohaté.nachází se v těsné blízkosti chrámu sv Bartoloměje, byla postavena roku 1495. Zvonice má dva zvony, Bartoloměj (Žebrák) měří v průměru 1,60 m a je 1,32 m vysoký a Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Chrám sv. Bartoloměje tvoří spolu se zvonicí a Pražskou bránou unikátní soubor, který nejlépe evokuje někdejší podmanivou atmosféru města. Pražská brána
jedna z nejpůvabnějších staveb svého druhu v Českých zemích. Byla postavena v letech 1516 – 1517, její stavbou byla zahájena výstavba městských kamenných hradeb. Pražská brána byla původně oboustranně uzavírána jednokřídlými vraty, její zdi jsou 1,40 až 1,60 m silné, k hlavní římse měří 12,30 m, sedlová střecha je opatřena čtyřmi nárožními věžičkami. Okresní muzeum
dům čp. 1/I známý též jako Dům cisterciáků. V prostoru mezi presbytářem kostela a Pražskou bránou, v místě kde původně stávala stará rakovnická fara, si roku 1781 vybudovali cisterciáčtí mniši palác, který měl sloužit k odpočinku při cestách do Prahy. Barokní stavba s mansardovou střechou je na severu ohrazena zdí s brankou pro pěší. Roku 1933 byla provedena adaptace budovy a zřízeno muzeum. Gymnázium
severně od chrámu sv. Bartoloměje stojí mohutná dvoupatrová budova nejstarší reálky v Čechách, byla otevřena roku 1833. Mezi budovou školy a zvonicí probíhal příkop kostelního opevnění. Dnešní gymnázium nese jméno významného českého historika a beletristy Zikmunda Wintra, který zde v letech 1874 – 1884 působil jako profesor. Mariánský sloup
stojí volně v prostoru Husova náměstí. Tato vrcholně barokní skulptura je z roku 1749, je tvořena středním pilířem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní průčelí spodní části sousoší je zdobeno městským znakem. Vysoká brána
Židovské ghetto
křivolaké uličky pod Vysokou bránou jsou pozůstatky bývalého židovského ghetta, které bylo v méně využívaném prostoru založeno v roce 1678. Z původní staré zástavby se dochovaly jen některé domy, z nichž nejzajímavější je dům tzv. Samsonův, jehož průčelí je zdobeno sgrafitem. Jedná se o nejlépe dochovanou renesanční stavbu ve městě. stejně jako Pražská brána je pozůstatkem městského středověkého opevnění. Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Součástí Vysoké brány je její předbraní, které je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. Vysoká brána dnes slouží jako rozhledna, z jejíhož ochozu je výhled na celé město a do širokého okolí. Synagoga
Židovský hřbitov
je cennou kulturní památkou. Nachází se v prudké stráni na východním okraji města. Založen byl v roku 1635 a jen o málo mladší jsou některé dochované náhrobky s hebrejskými nápisy. Náhrobky jsou barokního a klasicistního typu, hodnotný je i domek hrobníka, který je klasicistní. Na hřbitově se pochovávalo ještě ve 20. letech tohoto století. nejznámější židovskou kulturní památkou v Rakovníku je budova bývalé synagogy a Rabasova galerie vystavěná v roce 1763. Původním stavu se dochovala židovská modlitebna se štukatérskou výzdobou a nástěnnými malbami. Zbylá část budovy je dnes využívána jako městská galerie, pojmenovaná po významném malíři Rakovnicka Václavu Rabasovi. Zahrada za synagogou byla roku 1960 přeměněna na letní kino. Sokolovna
Kostel Nejsvětější Trojice
rakovnický hřbitov představuje pozoruhodný památkový soubor, jehož středem je kostel Nejsvětější Trojice, vystavěný v letech 1585 – 1588 stavitelem italského původu. Jednolodní kostel s trojbokým závěrem má gotický charakter, je 22 m dlouhý a 9 m široký. Výprava kostela je barokní. Na východní straně kostela se nachází dřevěná zvonice, která je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i v evropském měřítku. zajímavá stavba architekta Otakara Novotného je prvním projevem moderní architektury v Rakovníku. Základní kámen byl položen v květnu 1913 a slavnostní otevření sokolovny bylo 13. Května 1914 v rámci sokolského župního sletu. Sokolská obec byla v Rakovníku založena v roce 1869. Sokolovna dodnes neztratila nic ze své působnosti, neboť je i v současnosti hojně využívána. Kaple sv. Rocha
je další dominantou rakovnického hřbitova. Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru, z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka, strany trojúhelníka jsou z vnějšku vybočené oblouky. Uvnitř, uprostřed východní vybočené strany stojí oltář se sochou sv. Rocha v životní velikosti. Kostel sv. Jiljí
stojí v západní části města. Pro město má kostel zvláštní význam, neboť sem pověsti kladou počátek osídlení rakovnického údolí. Kostel je drobnou pozdně gotickou stavbou s žebrově klenutým presbytářem, k němuž přiléhá prostá loď s předsíňkou. Výprava kostela sv. Jiljí je barokní, ústředním motivem hlavního oltáře je obraz sv. Jiljí z 18. století.
Rakovnická radnice
Chrám sv. Bartoloměje
je největší dominantou celého náměstí. Stojí na východ-ní straně náměstí v místě, kde již ve 13. Století stál kostel sv. Mikuláše, ten byl roku 1422 vážně poškozen při husitských bouřích. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. A 16. Století a zasvěcen sv. Bartol
Zvonice
Komentar
(Šárka, 11. 3. 2008 18:44)